koně hříbata psi a štěňata

Frízský kůň

Výška v kohoutku: 150-160 cm

Barva: pouze černá (povoleny jsou jen jednotlivé bílé chlupy, nikdy nesmí jít o ucelený bílý odznak)

vzhled: ušlechtilá delší hlava, malé uši, výrazné oči, vysoko nasazený mohutný krk, oblý kohoutek, strmý sklon zádě, silné krátké zadní nohy, tělo je válcovité, kopyta nižší. Typickým znakem je hustá dlouhá černá vlnitá hříva a stejně hustý ohon až na zem. Hříbata se rodí s vlnitou srstí, připomínající persián.

Povaha: povahově naprosto jedineční, jsou to koně inteligentní, klidní, mírní, přátelští, nelekaví a hraví. Dospívají poněkud později, až mezi 4.-5. rokem.

hitorije plemene:Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus ( cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu , hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejiž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.Během osmdesátileté války ( 1568-1648 ) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19.stojetí začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. svět. válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí několik holandských chovatelů si uvědomilo význam svého národního plemene,v roce 1879 založili plemennou knihu „Friesch Paarden Stamboek“(v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!) . Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul „královský“. Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene , hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mj. i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR , sev. Afrika apod.).