Shirský kůň
Shirský kůň
Obvod: Průměrná míra obvodu Shirského hřebce je 6 až 8 stop (180-240 cm) a prsa jsou široká, mohutná. Tyto části těla naznačují výbornou, zdravou konstituci.
Tělo: Hřbet je krátký, silný, mohutně osvalený, v bedrech dokonce příliš, a velmi široký. Skloněná záď je příkladem silné stavby, spojené s hmotností, která je pro tažného koně základním předpokladem.
Zbarvení: Nejoblíbenějším zbarvením shira je tradiční černá, zděděná po předcích plemene, s bílým rousem. Hnědáci různých odstínů jsou rovněž přijatelní a početní jsou i bělouši.
Nohy: Nohy jsou čisté a tvrdé, míra ploché holeně je 28 až 30 cm. Mohutný rous musí být dlouhý a hedvádný.
Hlava: Hlava je středně velká, má lehký klabonos, je tedy vyklenutá, čelo mezi očima je široké. Oči jsou velmi učenlivého výrazu, velké, a prozrazují laskavou povahu těchto ,,vlídných gigantů". Na takžného koně je krk poměrně dlouhý a sbíhá vzadu k hluboké, šikmé pleci, dostatečně široké pro nasazení chomoutu.
Síla:Masivně stavěný Shirský kůň váží asi 1 016 až 1 220 kg. Na výstavě ve Wembley v roce 1924 pár Shirů změřil svou sílu na dynamometru (přístroj k měření síly) a dosáhl nejvyšího výkonu, stupnice přístroje nestačila. Odhaduje se však, že jsou schopni utáhnout 50 tun. Váleční koně:Ve středověké Anglii byl vyšlechtěn velký anglický kůň dost dilný, aby unesl rytíře v brnění s těžkými zbraněmi a ještě se na bojišti hbitě pohyboval. Rytíři nasedali na tyto koně bezprostředně před bitvou, jindy tyto koně vedli po své pravé straně. Odtud jméno Destrier pro válečné koně - z latinského dextrarius, pravostranný. Soutěž v orbě:Shirští koně už dávno nehrají význačnou roli v zemědělství, ale stále se ještě hojně pořádají soutěže v orbě a jsou velmi oblíbené. Se Shiry se nyní setkáme spíš ve městech, kde tahají těžké pivovarské valníky. Pivovary patří k nejoddanějším podporovatelům tohoto plemene. PŮVOD:Plemeno pochází od středočeského anglického válečného koně, tzv. velkého koně (great horse). Byl známý také jako anglický vraník (to jméno mu uštědřil Oliver Cromnwell v tom krátkém období, kdy Anglie byla Republikou).Zásadní vliv na vývoj mohutného moderního shira měl těžký vlámský kůň.Během šestnáctého a záčátkem sedmnáctého století dovezli holandští podnikatelé, kteří odvodňovali anglická rašeliniště, své silné koně. Ti se zkřížili s původními anglickými. Další v pořadí byl fríský kůň, který zlepšil mechaniku pohybu černého koně. Za vlády krále Karla II. pak jízdní domobrana sedlala staroanglické vraníky.
